Praha 2 - Nové Město

Podrobnosti

Kategorie: Náboženské obce

Aktualizováno 14. 10. 2020 14:12

Zveřejněno 19. 9. 2013 12:40

Náboženská obec byla založena v roce 1925. Kostel sv. Václava byl zakoupen od města a po velkých opravách byl v roce 1929 znovuotevřen pro službu CČS. Jeho historie sahá do středověku a je velice dramatická. Náboženská obec vydala dvě publikace (v letech 1929 a 2000) s podrobnými informacemi. Dnes se schází okolo 30 věřících k pravidelným bohoslužbám a 10 členů k biblickým hodinám.

Na počátku vlády Karla IV. tvořilo Prahu trojměstí – Hradčany, Menší Město pražské a Staré Město pražské. Král se rozhodl vybudovat v oblouku Vltavy okolo hradeb Starého Města další, mnohem rozsáhlejší město. A tak „...léta Páně 1348 o první indikci, 8. března, ve třetím roce našeho kralování...", založil Nové Město pražské.

V celé Evropě se ve 14. století nepodařilo vybudovat takové stavební dílo. Hradební pás Nového Města byl tři a půl kilometru dlouhý, hradební zeď šest metrů vysoká a zpevněná čtyřhrannými věžemi. Podle dobových pramenů vyrostlo opevnění během pouhých dvou let.

Nové Město vyrůstalo rychle, protože král poskytoval všem, kdo se ve městě usadili a do 18 měsíců si tu vybudovali kamenný dům, daňové úlevy a četné výhody. Ze Starého Města sem nechal přemístit příliš hlučná nebo špinavá řemesla. Nové Město bylo budováno podle přesného plánu a pod přísným dohledem samotného panovníka.

Roku 1419 dosadil král Václav IV. v Novém Městě pražském novou, protihusitsky smýšlející městskou radu. Ta záhy uvěznila několik radikálních husitů. 30. července téhož roku přitáhl k radnici dav husitů. Konšelé, očekávající brzkou pomoc z Hradu, odpovídali na žádosti o propuštění vězňů jen nadávkami a házením kamenů. Lidé vylomili vrata, vnikli do radnice a vyházeli konšele z oken na nastavené píky a meče. První pražská defenestrace zahájila husitskou revoluci.

Kostel sv. Václava Na Zderaze je gotická stavba, která vznikla přestavbou původního románského kostelíka z let 1170–1181 v polovině 14. století. V roce 1909 byl kostel přestavěn novogoticky a v r. 1926 upraven do současné podoby.

Původně farní kostel se hřbitovem spravoval řád křižovníků s červenou hvězdou. V husitských válkách zůstal nedotčený a stal se farním chrámem husitským. Po bitvě na Bílé hoře získal kostel řád bosých augustiniánů, kteří si v sousedství postavili klášter. V r. 1785 byl kostel i klášter zrušen a inventář rozprodán. Roku 1809 byla v klášteře zřízena trestnice a od roku 1826 se konaly ve znovu opraveném kostele bohoslužby pro trestance. Po vystavění pankrácké věznice byla trestnice zrušena, zbourána a zbořen měl být i kostel. Ten ale v havarijním stavu koupila a opravila CČS. Dne 29. září 1929 byl otevřen a znova zasvěcen patronu české země sv. Václavovi.