V letech 2020-2022 si celý svět připomínal odkaz Jana Ámose |Komenského u příležitosti 350. výročí jeho úmrtí a 430. výročí jeho narození. Připojila se i |Církev československá husitská, která dne 31. 3. 2022 uspořádala duchovně kulturní setkání s historickou, teologickou i pedagogickou částí s názvem „Komenský – posel porozumění“. Jaký je význam J. Á. Komenského a má smysl obnovovat i po čtyřech stoletích jeho památku? Čím promlouvá životní dílo Komenského bezprostředně k nám, lidem 21. století?
Jan Ámos Komenský byl vrcholným představitelem své církve – Jednoty bratrské, zakladatelem systematické pedagogiky, teologickým polemikem i propagátorem nápravy věcí lidských. Celkově napsal kolem 135 spisů rozličného obsahu i rozsahu, tematicky orientovaných na pedagogiku, filozofii, historii až po otázky mírového soužití. Co je tedy jeho největším odkazem?
Jan Ámos Komenský vytvořil nové pojetí vzdělávání a výchovy. Propracoval vyučovací metody a zásady, jimiž se řídí i dnešní škola, rozšířil tradiční osnovu předmětů o předměty reálné a praktické a zavedl kolektivní vyučování. Usiloval o všestranné vzdělávání a navrhl jednotnou soustavu školství přístupnou každému podle jeho schopností. Školy se měly stávat dílnami moudrosti, v nichž žáci a učitelé nacházejí vlastní prostor pro získávání a odevzdávání vědomostí, rozvoj schopností, zručností a návyků. Vedle dílen moudrosti však Komenský pokládal školy i za dílny lidskosti, která musí jít společně se vzděláváním. Kladl důraz na výchovu k mravnosti, tedy ke konání dobra, k pomoci a vzájemné spolupráci i respektu člověka vůči člověku. Byl přesvědčen o tom, že vzdělání a výchova jsou hlavní předpoklady pro kultivaci společnosti a zlepšení chování lidí, pro „nápravu věcí lidských“.
O uspořádání společnosti měl Jan Ámos Komenský vlastní ideály a představy. Sám na sobě a svém díle nejlépe viděl, jak nenahraditelné hodnoty nejen hmotné, ale především duchovní ztrácí lidstvo válkou. Proto postupně dospěl k projektu mírového sjednocení lidstva, o jehož naplnění usiloval až do konce svého života. Představoval si svět řízený podle přesného řádu, v němž by bylo odstraněno každé násilí a v němž by zavládla všeobecná harmonie. Toužil po dohodě, dialogu a smírném řešení věcí. „Cílem lidské společnosti je obecný pokoj i bezpečnost.“ Navrhl zřídit tři světové orgány – univerzální pojítko vzdělanců (Sbor světla), univerzální pojítko všech církví (Světovou konzistoř) a Mírový soud jako univerzální pojítko států, které by měly pečovat o výchovu celého lidského pokolení, o řádné plnění poslání církví i o spravedlnost a mír na zemi.
Jan Ámos Komenský předstihl svými názory myšlení své doby. Navrhl něco podobného, čím dnes jsou Organizace spojených národů, Světová rada církví a Světová rada míru. Jeho témata nápravy světa, úlohy člověka v této nápravě, výchovy k lidskosti a mírové snahy se jeví jako aktuální témata i v dnešní době, která není o nic klidnější, než byla doba Komenského. Dílo Komenského je tak stále živé. Obracejme se tedy k němu i po čtyřech stoletích, hledejme v něm inspiraci, povzbuzení a optimismus a snažme se jako Jan Ámos Komenský nalézt lék na bolesti světa, které jsou si po staletí podobné.
PhDr. Drahomíra Tesařová, CSc.
