Zamyšlení nad nedělním evangeliem Lk : 12, 32-40 (41-48)

Slova Ježíše z Lukášova evangelia nám připomínají, že skutečný poklad neleží v hromadění majetku, ale v bdělosti, připravenosti a věrné službě. Jde o výzvu, která zasahuje každého z nás – protože království Boží je dar, ale naše ochota přijmout jej se pozná podle toho, jak žijeme dnes.

 „Neboj se, malé stádce…“ — tato úvodní věta evangelia je jako něžný dotek, kterým Ježíš začíná mluvit k učedníkům. Předchází všechny výzvy a varování. Dříve než zazní slova o připravenosti a bdělosti, zazní ujištění: království Boží je dar, který Bůh rád dává. Není to odměna za výkon, ale projev Otcovy lásky.

Ježíš pak obrací naši pozornost k pokladu, který nepodléhá zkáze. Není proti tomu, abychom měli věci potřebné k životu, ale varuje před tím, aby se staly cílem samy o sobě. „Kde je váš poklad, tam bude i vaše srdce.“ — srdce se vždy upne k tomu, co považujeme za nejcennější. Pokud je naším nejvyšším pokladem Bůh a jeho království, naše srdce bude pevně stát i tehdy, když o jiné věci přijdeme.

Obraz hořících lamp a očekávajících služebníků je výzvou k trvalé připravenosti. Nejde o strach z toho, kdy „pán“ přijde, ale o životní postoj, kdy jsme každým dnem připraveni otevřít mu dveře. A překvapivě – v Ježíšově podobenství přichází pán a sám slouží těm, kteří ho čekali. To je převrácení logiky světa – ten, kdo je nejvyšší, se sklání k těm, kteří mu zůstali věrní.

Druhá část textu, kterou otevírá Petrova otázka, mluví o odpovědnosti. Věrnost není jen o vnitřním postoji, ale o konkrétní službě – „včas rozdílet pokrm“. Služebník, kterému je něco svěřeno, se pozná podle toho, že se o to stará, i když ho nikdo nehlídá. Ježíš zde říká slova, která jsou možná tvrdá: „Komu bylo mnoho dáno, od toho se mnoho očekává.“ Je to připomínka, že dar a odpovědnost jsou vždy propojené.

Evangelium nás tedy vede k dvojímu vědomí: že jsme bezpodmínečně milováni a obdarováni — a zároveň povoláni k odpovědné a bdělé službě. Není to život v úzkosti z nečekaného příchodu Pána, ale život v radostné pohotovosti, protože každá chvíle může být okamžikem setkání s ním.