Archiv

Vidíme nově? - 4. neděle po Velikonocích

Podrobnosti

Zveřejněno 15. 5. 2022 0:00

Zjevení Janovo 21,1-6: A viděl jsem nové nebe a novou zemi, neboť první nebe a první země pominuly a moře již vůbec nebylo. A viděl jsem od Boha z nebe sestupovat svaté město, nový Jeruzalém, krásný jako nevěsta ozdobená pro svého ženicha. A slyšel jsem veliký hlas od trůnu: „Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi, a setře jim každou slzu z očí. A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude – neboť co bylo, pominulo.“ Ten, který seděl na trůnu, řekl: „Hle, všecko tvořím nové.“ A řekl: „Napiš: Tato slova jsou věrná a pravá.“ A dodal: „Již se vyplnila. Já jsem Alfa i Omega, počátek i konec. Tomu, kdo žízní, dám napít zadarmo z pramene vody živé.

Je to pár dní, co jsme se sešli při synodě duchovních a dalších pracovníků diecéze. Vikáři, vikářky a biskup i patriarcha nám sdělovali to, co v náboženských obcích zažívají. Co vnímají kladně a co nikoli. Většina příspěvků patřila k těm povzbuzujícím ve víře. Neděsí nás a nemalomyslníme - až na výjimky - z toho, že nejsme nijak zvlášť početní. Soustředíme se na službu, pomoc, budování, opravování a vzájemné sdílení, na modlitby za sebe navzájem. Učíme se pokorně a postupně znovu mezi sebou budovat vztahy přátelství, bratrství a sesterství. Hledáme ve vztazích k druhým kolegům, v náboženských obcích, vikariátech, diecézích a ústředí církve možnosti a cesty, jak podat ruku na usmířenou, jak projevit o druhé zájem a povzbudit je. Když se nám to daří, začínáme vidět nově: Odpuštění – milost Boží je pro každého, ale ve chvíli, kdy ji člověk současně nepřeje druhému, propadá duchovní smrti. Je to dar pro nás a nepřejeme-li jej druhému, přichází trest.

Číst dál...

Služme Pánu, žijme s vděčností i v různě pokřiveném světě

Podrobnosti

Zveřejněno 1. 5. 2022 0:05

Skutky 9, 1 – 20, Jan 21, 1 – 19

Drazí a milí v Pánu Ježíši Kristu,

když se řekne 1. květen, vybaví se nám v mysli mnoho obrazů a vzpomínek. Od těch čistě lidských či politických až po nejrůznější biblické výjevy.

Víra, naděje, láska – co si tak pod nimi můžeme představit?

Víra v nás vzbuzuje radost z rozvíjející se jarní přírody. Bůh je s námi a stále se projevuje svými úžasnými zázračnými činy.

Naděje v nás vytváří pocit obnovující se síly. Máme radost z dobře vykonané práce a máme skutečně co slavit, protože bez vlastní činorodosti by byl člověk smutný a nešťastný.

Láska je pak završením všeho dobrého. Od nedávno připomínaného Kristova vzkříšení o Velikonocích přechází k „naší lidské“ květnové, tak jak kdysi v roce 1836 vyjádřil i básník Karel Hynek Mácha ve své lyrickoepické skladbě Máj:

„Byl pozdní večer – první máj – večerní máj – byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj...“

Číst dál...

Kázání na neděli 8. května

Podrobnosti

Zveřejněno 26. 4. 2022 20:32

Text: J 10,11. 27-30

Mezi nejznámější, a zároveň krásné texty, kde najdeme obraz pastýře a ovcí jsou asi tato dvě místa: Ž 23: „Hospodin je můj pastýř, nebudu míti nedostatku“ a Iz 40,11: „Hospodin... jako pastýř pase své stádo, beránky svou paží shromažďuje, v náručí je nosí, březí ovečky šetrně vede“.

V Písmu ale najdeme i místa, kde je obraz pastýře spojen s kritikou zlých politických i náboženských vůdců, jako třeba u Ez 34,2n: „Běda pastýřům Izraele, kteří pasou sami sebe....“, či u Zach 11,15n: „Běda pastýři ničemnému, který opouští stádo!“.

Číst dál...

1. neděle po velikonocích

Podrobnosti

Zveřejněno 24. 4. 2022 0:05

Jan 20,19-31

Dnešní první neděle po velikonocích nám přináší text o apoštolu Tomášovi. Biblické postavě, která se dostala do známého úsloví „nevěřící Tomáš“. Tomášův příběh láká k tomu, vidět v něm jakýsi pravzor dnešních pochybovačů a skeptiků.

„Nepochybuj a věř!“ „Blahoslavení, kteří neviděli, a uvěřili.“ Velikonoce jsou za námi, a co bude dál? Možná, že podobně uvažovali učedníci, kteří se sešli ještě ten nedělní večer, co se dozvěděli tu neuvěřitelnou zprávu, že Ježíšův hrob je prázdný. Petr s Janem se byli na vlastní oči přesvědčit, a skutečně v hrobu našli pouze lněná plátna a šátek, kterým byla ovázána Ježíšova hlava, ale dokazuje to něco? Mohou skutečně uvěřit ženám, doopravdy se Marie Magdalská setkala se Vzkříšeným Pánem? Učedníci mají strach a obavy, aby se nestali terčem pronásledování. Všichni je přece vídali denně chodit s Ježíšem. Velký Pátek a Velikonoční neděle, to byl pro ně obrovský zlom jak pochopit a porozumět nastalé události. Do této situace náhle vstupuje Vzkříšený. Je tu ale někdo, pro koho nejsou překážkou ani zavřené dveře, ani sevřená srdce. Vzkříšený Ježíš ve svém oslaveném těle je náhle přítomen uprostřed učedníků. Zármutek a strach se promění v radost – učedníci se zaradovali, když spatřili Pána. Nemůže být pochyb, poznávají ho podle ran po hřebech a kopí. „Pokoj vám“. Přání pokoje byl a je obvyklý židovský pozdrav, šalom alejchem, zde to není fráze, zde je to slovo, které má moc.

Číst dál...

Z Jeruzaléma do Emaus a zpátky do Jeruzaléma

Podrobnosti

Zveřejněno 18. 4. 2022 0:05

L 24, 13 - 35

Milé sestry, milí bratři,

vzpomeňme si, jak nám bylo, když jsme byli malí a ocitli jsme se najednou ve tmě; třeba tehdy, kdy zhaslo světlo: zmocnila se nás úzkost a hledali jsme někoho, kdo by nám poskytl spolehlivou ochranu,- někoho, s nímž jsme vždy měli dobrou zkušenost a jemuž jsme plně důvěřovali. Obvykle to byl někdo z našich rodičů či prarodičů; jakmile přišel a přitiskl nás k sobě, tu jsme se uklidnili. Tma trvala dál, ale úzkost byla pryč, - vždyť jsme byli v ochraně milující bytosti!

Nejen jako děti, ale i jako dospělí prožíváme mnohou úzkost: nebývá to už strach ze tmy, ale všeliké trápení, starost, bolest, různé kříže života.

Kde lze najít sílu, naději, jistotu a radost? – Člověk víry ji hledá a nalézá v Boží lásce, která se k němu sklání ve vzkříšeném Kristu. Živý Pán, jenž je neviditelně a přece poznatelně přítomen skrze svědectví sv. Písma a svátost sv. Večeře, dává porozumět pravdě Života; - každé setkání s ním lidský život proměňuje k větší poslušnosti Pána Boha a k obětavé lidskosti; vede k odpovědnosti za život druhých.

Číst dál...