Kázání na neděli 19. června

Milí přátelé v Pánu Ježíši Kristu,

v dnešním evangeliu se vyskytují tři Ježíšovy výroky týkající se posuzování druhých. A tak se nabízí otázka: „Kritizovat či nekritizovat? Na to odpovídá Ježíš v úvodu dnešního úryvku evangelia, kde čteme: „Může vést slepý slepého (L6,39…)? Z medicínského hlediska je slepota nejvážnější postižení zraku, neschopnost vnímat vizuální informaci. Slepota může být i jiná, která nás může dostat do nebezpečí až zmařit lidský život. Například je nebezpečné chodit se sklopenýma očima směřujícími do mobilu po frekventovaných místech, přecházet silnici, křižovatku či železniční trať. I při velké opatrnosti se může přihodit něco zlého a náš život je ohrožen. V jedné malé chvíli může být poškozen či ztracen. Obrazně řečeno jsou kolem nás různé kluzké a nerovné chodníky, kde člověk občas upadne, na něco šlápne, zakopne, narazí…

Číst dál...

Kázání na neděli 29.5.

Modlitba za ty, kteří skrze jejich slovo ve mne uvěří

Milé sestry a milí bratří,

tento čtvrtek jsme si asi mnozí při bohoslužbách připomněli oslavení či nanebevstoupení Páně. Odchází, aby jeho učedníci mohli být vyzbrojeni mocí z výsosti. Měli na tuto moc čekat. Při tomto Ježíšově odchodu neprožívají smutek, ale radost. S radostí se vrací do Jeruzaléma a jsou stále v chrámu a chválí Boha. Takto čekají, až přijde zaslíbená moc z výsosti.

Tuto neděli však evangelijní text podle Janova evangelia 17, 20-26 nás uvádí do událostí před Ježíšovým dílem utrpení, ukřižování a smrtí. Než ho vojáci odvedou, Ježíš se modlí modlitbou, kterou také nazýváme velekněžskou modlitbou. V této modlitbě se Ježíš jednak modlí za své učedníky, ale také za ty, kteří skrze jejich slovo (hlásané slovo Boží učedníky) uvěří v Ježíše Krista.

Číst dál...

Kázení na neděli 22.5

Jan14,23-29

Milé sestry a bratři!

Častokrát k nám zaznělo slovo Pána Ježíše „Učte se ode mne. “Jako křesťané jsme si tuto výzvu brali k srdci a slíbili jsme si: ano, my se naučíme od svého Pána laskavosti, trpělivosti, mírnosti a pokoře. Naučíme se od něho lásce ke svým bližním, odpouštějícímu a milosrdnému poměru k druhému člověku, přestaneme být zlí, sobečtí a naučíme se být lidmi silné víry. Kdo z nás se ale někdy nezachvěl pod tíhou vlastního hříchu, zejména když si uvědomil velikost Kristovy lásky a oběti na kříži a nezatoužil po upřímném pokání? A přece naše usilovné snahy většinou zklamaly, naše dobrá předsevzetí ztroskotala a zůstaly nesplněné sliby. Vlastními silami jsme nevyrostli do pravé podoby Božího obrazu, jak nám ho ztělesňuje Ježíš Kristus, ale zůstali jsme spíše podobní učedníkům po Ježíšově ukřižování, jednou jsme byli mdlí a slabí ve víře, jindy pochybnostmi ztráceli důvěru. Našim slabým lidským silám přichází na pomoc Ten, který nám dává velké zaslíbení: „ Duch svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všecko, co jsem vám řekl.“

Číst dál...