1. neděle po velikonocích

Jan 20,19-31

Dnešní první neděle po velikonocích nám přináší text o apoštolu Tomášovi. Biblické postavě, která se dostala do známého úsloví „nevěřící Tomáš“. Tomášův příběh láká k tomu, vidět v něm jakýsi pravzor dnešních pochybovačů a skeptiků.

„Nepochybuj a věř!“ „Blahoslavení, kteří neviděli, a uvěřili.“ Velikonoce jsou za námi, a co bude dál? Možná, že podobně uvažovali učedníci, kteří se sešli ještě ten nedělní večer, co se dozvěděli tu neuvěřitelnou zprávu, že Ježíšův hrob je prázdný. Petr s Janem se byli na vlastní oči přesvědčit, a skutečně v hrobu našli pouze lněná plátna a šátek, kterým byla ovázána Ježíšova hlava, ale dokazuje to něco? Mohou skutečně uvěřit ženám, doopravdy se Marie Magdalská setkala se Vzkříšeným Pánem? Učedníci mají strach a obavy, aby se nestali terčem pronásledování. Všichni je přece vídali denně chodit s Ježíšem. Velký Pátek a Velikonoční neděle, to byl pro ně obrovský zlom jak pochopit a porozumět nastalé události. Do této situace náhle vstupuje Vzkříšený. Je tu ale někdo, pro koho nejsou překážkou ani zavřené dveře, ani sevřená srdce. Vzkříšený Ježíš ve svém oslaveném těle je náhle přítomen uprostřed učedníků. Zármutek a strach se promění v radost – učedníci se zaradovali, když spatřili Pána. Nemůže být pochyb, poznávají ho podle ran po hřebech a kopí. „Pokoj vám“. Přání pokoje byl a je obvyklý židovský pozdrav, šalom alejchem, zde to není fráze, zde je to slovo, které má moc.

Číst dál...

Z Jeruzaléma do Emaus a zpátky do Jeruzaléma

L 24, 13 - 35

Milé sestry, milí bratři,

vzpomeňme si, jak nám bylo, když jsme byli malí a ocitli jsme se najednou ve tmě; třeba tehdy, kdy zhaslo světlo: zmocnila se nás úzkost a hledali jsme někoho, kdo by nám poskytl spolehlivou ochranu,- někoho, s nímž jsme vždy měli dobrou zkušenost a jemuž jsme plně důvěřovali. Obvykle to byl někdo z našich rodičů či prarodičů; jakmile přišel a přitiskl nás k sobě, tu jsme se uklidnili. Tma trvala dál, ale úzkost byla pryč, - vždyť jsme byli v ochraně milující bytosti!

Nejen jako děti, ale i jako dospělí prožíváme mnohou úzkost: nebývá to už strach ze tmy, ale všeliké trápení, starost, bolest, různé kříže života.

Kde lze najít sílu, naději, jistotu a radost? – Člověk víry ji hledá a nalézá v Boží lásce, která se k němu sklání ve vzkříšeném Kristu. Živý Pán, jenž je neviditelně a přece poznatelně přítomen skrze svědectví sv. Písma a svátost sv. Večeře, dává porozumět pravdě Života; - každé setkání s ním lidský život proměňuje k větší poslušnosti Pána Boha a k obětavé lidskosti; vede k odpovědnosti za život druhých.

Číst dál...

Hod Boží velikonoční

Texty: I.Kor.15,19-26 ,Lk24,1-12

Sestry a bratři,

slavíme dnes nejvýznamnější křesťanský svátek-Hod Boží velikonoční. Všechno, co jsme slyšeli a prožívali od Květné neděle, během celého pašijového týdne,má jediný smysl: svědčit o vzkříšení Božího syna a našeho Spasitele Ježíše Krista. S Ježíšem jsme šli do Jeruzaléma na velikonoční svátky, byli jsme tam ve čtvrtek,když se loučil s učedníky při poslední večeři a ustanovil ji jako památku na svou oběť,která se slaví při bohoslužbě,šli jsme s ním do Getsemanské zahrady, na Velký pátek vystoupili na Golgotu a prožili jeho utrpení, mučení a smrt.

Číst dál...