PD CCSH

Kázání na 3. neděli postní

Číst dál...Milé sestry a milí bratři,

evangelium dnešní 3. neděle postní začíná zprávou o Pilátem násilně zabitých Galilejcích.

A náš Mistr a Pán to komentuje otázkou: „Myslíte, že tito Galilejci byli větší hříšníci než ti ostatní, že to museli vytrpět? Ne, pravím vám, ale nebudete-li činit pokání, všichni podobně zahynete.“ To bylo téma úmyslného usmrcení.

Pak pokračuje tématem usmrcení z nešťastné náhody: „Nebo si myslíte, že těch osmnáct, na které spadla věž v Siloe a zabila je, byli větší viníci než ostatní obyvatelé Jeruzaléma? Ne, pravím vám, ale nebudete-li činit pokání, všichni právě tak zahynete.“ Domýšlet se, co by Pán řekl do dnešní situace, je vždy ošidné, a proto Mu do úst nic nevkládejme, ale sami sebe se zeptejme:

„Myslím si, že ti Ukrajinci i Rusové a další, kteří padli ve válce na Ukrajině, byli větší hříšníci než já?“ ... „A myslím si, že ti, kteří v poslední době podlehli COVIDu-19 (nebo rakovině, nebo infarktu atd.) byli větší hříšníci než já? Já, který jsem to přežil/-a/? (Pro zatím přežil/-a/ ...)“.

Jak si odpovíme?

Jsme-li aspoň trochu moudří, rozumíme, že nejsme o nic menší hříšnici než Galilejci nebo Ukrajinci nebo oběti současné pandemie. Jsme hříšníci úplně stejní, ne-li ještě větší. To se ostatně jednou dozvíme veřejně na posledním soudu. Z podobenství o něm víme jistě jen jednu věc: všichni budeme překvapeni ! Jak ti co půjdou napravo se budou divit, tak ti co půjdou nalevo. Všichni se diví. (Mt 25,31nn) Zajímavé také je, i když to je na jinou úvahu, že v podobenství jsou zmiňovány výlučně skutky tzv. tělesného milosrdenství: sycení hladových, oblékání neoblečených atd., k čemuž se nám v současné krizi naskytuje nová záplava příležitostí.

Z toho dnešního evangelia ale plyne především naléhavé připomenutí, že náš pozemský čas, že můj pozemský čas, může být radikálně kratší než doufám. V dnešním evangeliu však naštěstí dostáváme srozumitelnou instrukci, co si počít. Tj. naše situace není beznadějná. (Viz i dnešní starozákonní text: Iz 55, 1-9)

Číst dál...

Kázání na druhou postní neděli

Číst dál...Filipským 3,17-4,1
Lk 13,31-35

Dnešní neděle podle tradičního rozdělení církevního roku je druhou postní nedělí. Starokřesťanská církev ji označila slovem „ remeniscere“ podle prvního slova šestého verše dvacátého pátého žalmu v latinském překladu. „Hospodine, pamatuj na svoje slitování, na své milosrdenství, které je od věčnosti.“

Celá církev se za to modlí. Církev je do značné míry zproblematizována. Jsme nuceni abychom si revidovali svůj pohled na církev a abychom se vždy znovu ptali, zdali úkol, který je nám svěřen, skutečně plníme. Posláním církve v tomto světě je zvěstování. Má svěřenou zprávu, kterou má vyřizovat lidem. Ale to zvěstování není jen slovy, ale také i skutky. A právě dnešní doba nám to připomíná, že slova jsou málo, že ani ta nejkrásnější slova nemusí ještě nic znamenat, když za nimi nestojí pravda, život.

Číst dál...

Kázání na 8. neděli po Zjevení.

Číst dál...Iz 55,10-33; 1. Kor 15,51-58; Lukáš 6,39-49

Každý strom se pozná po svém ovoci

Apoštol Pavel končí svou řeč korintské posvěcené komunitě povzbuzením (1. K 15,58b): _„Buďte pevní, nenechte se zviklat, buďte stále horlivější v díle Páně, vždyť víte, že vaše práce není v Pánu marná.“

Přestože jde o církev obdařenou slovem a poznáním (1. K 1,5), přestože tato církev nepostrádá žádný z duchovních darů (1. K 1,7), čelí problémům vnitřního rozdělení, když mnozí z jejich členů podléhají malomyslnosti. Korintskou církví se začala rozmáhat pochybnost, jež zastírala Kristovo vítězné vzkříšení. Vše, co tady v dobré víře děláme, je zbytečné. Všechno naše sebeomezování, úsilí, půst, naše církevní počínání stojí na krásných výrocích těch úst, jež však se smrtí nadobro umlkla. Naše prvotní nadšení nahradila únava. Pole, jež jsme převzali do správy, nezačala vydávat větší úrodu, o niž jsme byli zprvu tolik přesvědčení.

Číst dál...

Pokojný čas sestry a bratří

Číst dál...dnešní pasáž nedělního textu Lukášova Evangelia staví Krista v obecenství posluchačů, kteří jej již slyšeli, stejně tak jako těch, pro které je jeho kázání prvotinou. Pro všechny z nás jako následovníky Krista však mají stejnou výpovědní hodnotu. Jsou to slova vedoucí člověka k úvahám a přehodnocení vlastních mezilidských vztahů. Každý z nás přece zakusil ve svém životě přátelství i nepřátelství. Ježíšovo slovo vede každého z nás k úvahám, které často přesahují naše lidské možnosti.

Milujte své nepřátele! Milujte ty, kdo vám do cesty kladou překážky, kdo vás nenávidí, kdo o vás špatně a křivě mluví, kdo vám zlořečí, kdo vás okrádají. Myslete na ně v dobrém, přejte jim. Modlete se za ně. O kolik jsme se setry a bratři přiblížili k požadavku Ježíše? Čteme s naléhavostí dnešní doby text, který není doposavad ani pro praxi božího lidu našich dnešních dní samozřejmý a všemi přijatelný, natož ztotožněný v našich životech a našem jednání. I já při čtení tohoto textu porovnávám své jednání, které shledávám nedostatečným v požadavku Krista. Krista, ve kterém se zrcadlí touha po smíření, po lásce a po umrtvení konfliktů. Od konfliktů běžných až po konflikty válečné. Kristus zde zjevuje řád života, který nevychází z útrob země, ale spouští se z nebes. Řízení světa a lidské jednání není omezeno pouze lidskou touhou po spravedlnosti či rovnosti dle našeho pozemského soudu. Pokud totiž zůstaneme ukotveni pouze v řádu světa, jen stěží a s velkou námahou se přiblížíme stavu, který je pro Ježíše plností, kterou přijímá a zjevuje všem stejnou intencí bez rozdílu, z vůle všemohoucího.

Číst dál...

Slyšíme Boha?

Číst dál...Jeremiáš 17, 5-10
1. Korintským 15, 12-20
Lukáš 6, 17-26

Jak moc se máme rádi? Jak moc slyšíme Boha? Každý z nás si myslí, že svůj život žije nejlépe, ale zeptal se Boha? Všichni se chceme mít dobře, ale ptáme se Boha? Vždyť, kolik z nás zůstává v zaměstnání, které ho nebaví, jen aby se měl dobře, ale nezeptá se Boha. Třeba je jeho cesta úplně jiná. Má být na jiném místě, podle darů, které mu udělil Bůh.

Až budete v klidu sedět doma, podívejte se kolem sebe. Vše, co vidíte vás stálo nesmírné úsilí. Ano, člověk má být dobrým správcem toho, co nám bylo svěřeno. Ale není toho moc? Věcí, podnětů, přátel, práce, vzpomínek...... A pak si přiznejte, kolik toho opravdu potřebujete. Budete se divit, ale míň, než si myslíte. Jen člověk stále chce a chce víc a víc. Nic mu nestačí. Dává do toho vše, čas, nervy, zdraví. Jen aby potom zjistil, že se neptal a nic z toho nepotřebuje.

Číst dál...

Kázání na 5. neděli po Zjevení

Číst dál...Iz 6,1-8 (9-13); 1.Kor15,1-11; Lukáš 5,1-11

S Bohem a bez Boha.

Tak by mohl znít název, který by se hodil ke všem třem čtením Páté neděle po Zjevení. V proroku Izajáši ze Starého zákona zaznívá silná chvála Hospodinu zástupů a zároveň konstatování, jak je člověk nedokonalý a nicotný proti Boží slávě a Božímu působení.

Pavel ve svém Listu Korintským jde ještě dál. Připomíná slovo Kristovo a zmiňuje jak se Kristus zjevoval učedníkům . Sám sebe přirovnává dokonce k nedochůdčeti. Tedy k někomu , kdo není vůbec hoden Boží přízně. Přiznává se ke svému pronásledování křesťanů a jedním dechem dodává, že to co se mu stalo, bylo milostí Boha, bez něj by nebyl nic, byly by pouhým pronásledovatelem, někým, kdo ze svých lidských sil vykonává jakési rozkazy, dané také člověkem.

Číst dál...

Nedělní kázání z Krče

Číst dál...Jr 1,4 – 10 1K 13,1 – 13 L 4,21 – 30 Ježíšovo kázání v Nazaretě
(možné jiné 1. a 2. čtení: 1Kr 17,8 – 16 a 2Kr 5,1 – 3. 9 – 14)

/poznámky k Jr 1,4 – 10: prorok Jeremjáš byl osloven – zasažen Bohem; „stalo se k němu slovo Hospodinovo“ – Boží slovo je činem; Bůh oslovuje člověka v určitém čase a na určitém místě – ve 13. roce kralování judského krále Jóšijáše, tedy v r. 627 – 626 př. Kr. – v době složité a závažné; na prorokovy obavy zní Boží slib: Já budu s tebou! Vysvobodím tě. Křesťanská církev vztahuje slova 5. verše také na Ježíše Krista./

Sestry a bratři,

Pán Ježíš v synagóze v Nazaretě četl ze starozákonního svitku Izajášovo proroctví o Mesiáši, který jednou přijde. A na to Ježíš řekl: „Dnes se splnilo toto Písmo, které jste právě slyšeli.“ Jinými slovy – starozákonní proroctví se nyní naplnilo, já jsem ten dlouho očekávaný Mesiáš. Posluchači v synagóze mu nejprve přisvědčovali, než jim došlo, co vlastně řekl. Vždyť tohoto Ježíše z Nazaretu známe od jeho dětství! Což to není syn tesaře Josefa? Pochází z obyčejné, chudé rodiny Josefa a Marie. Cožpak může být tesař Ježíš Mesiášem?! Zde je výstižné Ježíšovo slovo: Žádný prorok není vítán ve své vlasti. Nebo: Prorok nemá vážnost ve své vlasti. (J 4,44) Ano, platí to obecně. Například učitel, lékař, farář by asi neměli působit tam, kde vyrůstali, kde je lidé znají odmalička. Všichni jim tykají – to je Pepíček nebo Jaroušek, toho znám, když byl takhle malý... Takový člověk potom v dospělosti nemusí mít takovou úctu a respekt jako nově příchozí.

Číst dál...

Kázání na neděli 23.1.

Číst dál...Neh 8,1-3.5-6.8-10 1K 12,12-31a L 4,14-21

Sestry a bratři,

podle Lukášova evangelia zahájil Ježíš své veřejné působení vyučováním v synagogách, kam pravidelně o sobotách přicházel. Také při návštěvě Nazareta, ve kterém vyrostl, vypravil se v sobotu na bohoslužbu. Ujal se čtení a pak i výkladu Božího slova, jak bylo tehdy zvykem. A předčítal z proroka Izajáše:

Duch Hospodinův je nade mnou, proto mne pomazal, abych přinesl chudým radostnou zvěst, zajatcům vyhlásil propuštění a slepým navrácení zraku, zdeptané propustil na svobodu a vyhlásil léto milosti Hospodinovy.

Pomazáním se ve starověku pověřovalo k úkolu, s nímž zároveň pomazaný obdržel potřebné schopnosti a dary Ducha. K vykonávání úřadu a poslání byli takto zmocněni kněží a králové. Mesiáš – Pomazaný představoval ideálního krále, kterého si vybral a obdařil plností duchovních darů sám Hospodin. Takto je dokonce označen i perský král Kýros. Nehemjáš popisuje snahu o obnovu Jeruzaléma, v níž sehrál svou roli také perský král.

Číst dál...

Svatba v Káni Galilejské Jan 2,1-11 1K 12,1-11

Číst dál...Pokoj Vám, sestry a bratři.

Začíná období církevního roku zvaného Epifanie. tj. času, kdy se Pán Ježíš veřejně ujímá vlády Božího království v našem světě. Jinak řečeno, musel Pán Ježíš přesvědčit o svém poslání nejprve své učedníky. Aby v něj uvěřili. Aby uvěřili, že on je tím po staletí zaslibovaným Mesiášem, Kristem. Tím, kterého zvěstovali proroci.

V dnešním příběhu se ocitáme s Ježíšem a jeho učedníky na svatbě. Byla přítomna i jeho matka. Tato skutečnost vypovídá o tom, že Pán Ježíš účastí na radostné a bujné společnosti jakou je svatba chce ukázat, že nepřichází jako jeden z dalších přísných učitelů Zákona. Ale jako ten, který se při své vyjímečnosti nestraní obyčejného lidského života.

Číst dál...

Kázání ke 102. výročí vzniku Církve československé husitské

Číst dál...Ámos 5, 21 – 25 Římanům 13, 11 – 14 Matouš 10, 16 - 33

Je za námi vítání nového roku, pomalu si zvykáme na psaní letopočtu plného číslic dvě a máme před sebou narozeniny své církve. Její století jsme museli oslavit ve skromnosti a dnes to není o mnoho jiné. Covidová situace se příliš nemění. A lidstvo nezpokornělo. Zlobí se. Nechce věřit tomu, že není pánem světa. Takže milé sestry a bratři, milí duchovní, milí aktivní laikové, máme mnoho práce, abychom „vyrovnali cesty Páně a přímé činili stezky jeho“.

Když začínám pracovat s menšími dětmi, ptám se jich, jak je to dávno, kdy se narodil Ježíš? „Umíte si to představit? Mohu vám pomoci. Kdy se narodily vaše babička, prababička a pra pra babička? Těch pra bychom museli naskládat asi sedmdesát vedle sebe, abychom se dostali do doby, kdy přišel na svět Ježíš Nazaretský. A kdy jsme se o něm dozvěděli ve střední Evropě? Na to by nám těch pra.......babiček stačilo asi 43.“ A ještě jim to znázorním na šňůře. „Je to dávno, viďte?“

Číst dál...

Novoroční kázání

Číst dál...Milé sestry a milí bratři,

Začíná nový kalendářní rok. Pro mnohé je to čas odkládání starých záležitostí našich životů a začínání nových věcí. Je to také čas velkých očekávání, co nový čas přinese, a také vlastních předsevzetí. Dělat v životě velká rozhodnutí však není úplně snadné. K tomu, abychom mohli cokoli v našich životech změnit, potřebujeme si v prvé řadě ujasnit, jaký výsledek očekáváme a co vlastně doopravdy chceme. Společnost, ve které žijeme, a která nás na vědomé i nevědomé úrovni ovlivňuje, nám nastavuje určité hodnoty, které na první pohled vypadají velmi vznešeně a honosně. Jako například píle, vytrvalost a disciplína, které vedou ke společenskému úspěchu a možná i slávě. Jenže ne vždy je vše nakonec pro člověka snadné prožívat. Kdy jsme slyšeli slova Lukášova evangelia, je tam také jedno zvláštní ALE ...Maria vše v mysli zachovávala a rozvažovala o tom. Uvědomovala si, že ne vše co na první pohled vypadá jako skvělý předpoklad ke společenskému úspěchu, může být pro člověka v osobním životě příjemné a pohodlné.

Číst dál...

Kázání na Štěpána 26. 12.

Číst dál...Konec světa

Lk 21,26-28

Při čtení dnešního úryvku evangelia si každý uvědomuje, že konec světa může být skutečně blízko. Je to tak zarážející, že mi pořád běhá mraz po zádech. Vzpomínám si, že v posledních letech se několikrát očekával takový konec: třeba v letech 2000, 2012 a třeba 2020 se začátkem světové pandemie. Konec světa si každý představoval nějak po svém, až na to, že velcí manipulátoři médii vytvářeli konkrétní scénáře s konečnou katastrofou. Dnes si přesto uvědomuji, že konec někdy skutečně bude, ale jak je psáno – nikdo neví den ani hodinu.

Každopádně, očekávání konce bylo u většiny lidi spíše hysterické, plné obav a strachů, pocity zklamaní z toho, že se nedožiji období klidu o vánocích. Jiný zase, se naopak radovali, že s koncem skončí i jejích mizerné životy, které jsou plné smutku, beznaděje a pocitu marnosti.

Číst dál...

love uk

Nejnovější zprávy z Aktuálně

Odběr novinek E-mailem

Pražská diecéze CČSH

Nejnovější z našich rubrik

Kalendář událostí

Žádné události

Youtube kanál PD CČSH

yt ch

                          -- reklama --

baner cssh

r pisne

125x125

psyche

ZS ccshpraha25x125


Tyto webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie.

Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Další informace

Rozumím

Abychom vyhověli novému legislativnímu nařízení EU, musíme, jako naprostá většina všech stránek na internetu, získat souhlas návštěvníků s použitím cookies.

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče. Umožňuje webu zaznamenat informace o vaší návštěvě, například preferovaný jazyk a další nastavení. Příští návštěva stránek tak může být snazší a produktivnější. Soubory cookie jsou důležité. Bez nich by procházení webu bylo mnohem složitější.

Soubory cookie slouží k celé řadě účelů. Používáme je například k ukládání vašich nastavení bezpečného vyhledávání, k výběru relevantních reklam, ke sledování počtu návštěvníků na stránce, k usnadnění registrace nových služeb a k ochraně vašich dat.

Detailní informace naleznete třeba zde