Kázání na 3. adventní neděli

Podrobnosti

Kategorie: Kázání a promluvy

Zveřejněno 11. 12. 2022 0:00

Pokoj vám sestry a bratři.

V oddíle z Matoušová evangelia čteme o poselstvu, které přišlo od Jana Křtitele k pánu Ježíši. A ptají se: "Jsi ten, který má přijít, nebo máme čekat jiného?" A je to i kolikrát naše otázka: "Jsi to ty pane Ježíši, jsi náš zachránce, nebo máme čekat záchranu od někoho jiného?"

Na jiném místě písma čteme: "Poznáte je po ovoci." A tak pán Ježíš jako odpověď vyjmenovává různé druhy zázraků, které se v jeho přítomnosti dějí.

Možná dnes nedokážeme činit takové zázraky, jako učinil pán Ježíš. O jeden však bychom se pokusit mohli. Pan Ježíš říká:" Blaze tomu, kdo se nade mnou neuráží." Mohli bychom se pokusit neurážet se nad způsobem jakým pán Ježíš kraloval. Způsobem, kdy sloužil druhým lidem k jejich dobru. Mohli bychom se pokusit nevzhlížet k těm, kteří panují silou, nebo k těm, kteří zesměšňují druhé lidi.

Pak budeme moci odpovědět:" My nečekáme jiného zachránce. Nás zachránil a denně zachraňuje pán Ježíš." K tomu nám dopomáhej Bůh.

Zdeněk Břeň, NO Žižkov

Kázání na 2. adventní neděli

Podrobnosti

Kategorie: Kázání a promluvy

Zveřejněno 4. 12. 2022 0:00

Evangelium: Marek 1, 1-8:

Počátek evangelia Ježíše Krista, Syna Božího. Je psáno u proroka Izaiáše: „Hle, já posílám posla před tvou tváří, by ti připravil cestu. Hlas volajícího na poušti: ›Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky!‹“ To se stalo, když Jan Křtitel vystoupil na poušti a kázal: „Čiňte pokání a dejte se pokřtít na odpuštění hříchů.“ Celá judská krajina i všichni z Jeruzaléma vycházeli k němu, vyznávali své hříchy a dávali se od něho křtít v řece Jordánu. Jan byl oděn velbloudí srstí, měl kožený pás kolem boků a jedl kobylky a med divokých včel. A kázal: „Za mnou přichází někdo silnější, než jsem já; nejsem hoden, abych se sklonil a rozvázal řemínek jeho obuvi. Já jsem vás křtil vodou, on vás bude křtít Duchem svatým.“

Číst dál...

Kázání na 20.11.

Podrobnosti

Kategorie: Kázání a promluvy

Zveřejněno 20. 11. 2022 0:00

Texty: Jeremiáš 23,1-6; Koloským 1,11-20; Lukáš 23,33-43

Milé sestry a milí bratři, milí přátelé víry.

Historie se stále opakuje, jen naše paměť je krátká, protože se neumíme poučit. Ježíš řekl: ,,Otče, odpusť jim, vždyť nevědí co činí“ (Lukáš 23,34). S každým slovem, s každým naším skutkem se dá pracovat, jak to, že nevíme co činíme? Ale my to víme! Neboť nám dával příklad sám Ježíš Kristus. Všechny naše skutky odrážejí naši víru. Byl nám dán dar Ducha svatého, který nám ukazuje naši cestu, jen my se neptáme. Neptáme se, když něco chceme udělat, neptáme se na naše kroky. Všude okolo sebe vidíme, jak se naše svobodné rozhodnutí projevuje. Trpí lidé, zvířata i příroda, ale jen proto, že neprosíme Ducha božího o pomoc. Vše nám bylo dáno, neboť Bůh je milostivý! Neslyšíme, neptáme se. Jednáme bez našeho Boha. Modlitba jednou za týden na bohoslužbách nic nezmění. Mnoho pokory by nám slušelo. ,,On (Kristus) je obraz Boha neviditelného, prvorozený všeho stvoření, neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi – svět viditelný i neviditelný (Koloským 1,15). Buď budou lidé sebestřední a bude nesmírné utrpení, nebo začnu přemýšlet o tom, co by chtěl náš Bůh. Všem nám byla dána svobodná vůle, je to dar, ale umíme ho využívat? Nemysleme jen na sebe, ale na nás všechny, jako na nás myslel náš milovaný Bůh.

Ilona Holcová, kazatelka NO Kralupy nad Vltavou

Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni.

Podrobnosti

Kategorie: Kázání a promluvy

Zveřejněno 6. 11. 2022 0:00

Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni. Mat.5, 4

S pláčem se rodíme i umíráme: napřed pláčeme sami, na konci pláčou ti kolem nás. Poprvé čteme o pláči v První knize Mojžíšově 45. kap. Josef se už nemohl ovládnou přede všemi, kdo stáli kolem něho a křikl : „Jděte všichni pryč.“ Tak u něho nezůstal nikdo, když se dal poznat svým bratrům. Hlasitě se rozplakal. Slyšeli to Egypťané, slyšel to dům faraonův. Tu řekl bratrům : „Já jsem Josef “....... „Putujte rychle k otci a povězte jakou vážnost mám v Egyptě a vše, co jste viděli“........ Padl svému bratru Benjamínovi kolem krku a rozplakal se a Benjamín plakal na jeho šíji. Políbil také všechny bratry a plakal. Bratři přišli ke svému otci Jákobovi a oznámili mu : „Josef ještě žije, dokonce je vladařem nad celou egyptsou zemí.“ On však zůstal netečným, protože jim nevěřil. Teprve když spatřil povozy,které Josef poslal, aby ho odvezly, okřál duch jejich otce Jákoba.

Číst dál...

Kázání: Vzpomínka na ty, kteří již přebývají u Hospodina.

Podrobnosti

Kategorie: Kázání a promluvy

Zveřejněno 2. 11. 2022 0:18

J 3, 16

Na své blízké si vzpomeneme při různých příležitostech během roku, ale jeden den v roce je pro vzpomínku vyčleněn úředně. I ti, kteří již zemřeli, patří do lidského společenství, ale i do společenství církve. Zesnulým je vzdávána úcta, hřbitovy a urnové háje jsou plné květin a svíček. Tak jako chodíme k přátelům na návštěvu, na Dušičky se jdeme poklonit těm, kteří náš předešli na věčnost. A to přese všechno, že současný život se snaží vytěsnit smrt a umírání, a raději se orientuje na zábavu a výkonnost člověka a s tím související idol mladého člověka plného života a síly. To má za následek, že lidé stojí bezradně před těžce nemocným nebo umírajícím člověkem a je pro ně nesnadné se i vyrovnávat s utrpením obecně. Lidé nakonec i neradi přiznávají svůj věk a roli stárnoucího člověka, kterému již ubývají síly, někdy nechtějí přijmout a pozitivně ji prožít.

Číst dál...

Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni.

Podrobnosti

Kategorie: Kázání a promluvy

Zveřejněno 2. 10. 2022 0:05

Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni. Mat.5, 4

S pláčem se rodíme i umíráme: napřed pláčeme sami, na konci pláčou ti kolem nás.

Poprvé čteme o pláči v První knize Mojžíšově 45. kap.
Josef se už nemohl ovládnou přede všemi, kdo stáli kolem něho a křikl : „Jděte všichni pryč.“ Tak u něho nezůstal nikdo, když se dal poznat svým bratrům. Hlasitě se rozplakal. Slyšeli to Egypťané, slyšel to dům faraonův. Tu řekl bratrům : „Já jsem Josef “....... „Putujte rychle k otci a povězte jakou vážnost mám v Egyptě a vše, co jste viděli“........ Padl svému bratru Benjamínovi kolem krku a rozplakal se a Benjamín plakal na jeho šíji. Políbil také všechny bratry a plakal. Bratři přišli ke svému otci Jákobovi a oznámili mu : „Josef ještě žije, dokonce je vladařem nad celou egyptsou zemí.“ On však zůstal netečným, protože jim nevěřil. Teprve když spatřil povozy,které Josef poslal, aby ho odvezly, okřál duch jejich otce Jákoba.

Je pozoruhodné, že v tomto uslzeném příběhu jediný Jákob neplakal.

Číst dál...

Neděle po Svatém Duchu (27. v mezidobí)

Podrobnosti

Kategorie: Kázání a promluvy

Zveřejněno 2. 10. 2022 0:04

Izajáš 5, 1–7
Filipským 3, 4b–14
Mt 21, 33–43

Podobenství o zlých vinařích

Nesmírný potenciál má každé dílo, které zakládá sám Stvořitel!

Nesmírný potenciál má člověk, který podoben Bohu v tvořivosti, může z pouště učinit zahradu!

Nesmírný potenciál má člověk a celé národy, které vědí, že všechno usilování bude vydávat dobré plody, pouze pokud Boží Zákon – právo, milosrdenství a věrnost (Mt 23, 23) budou drženy v posvátné úctě!

Číst dál...

Podobenství o boháči a Lazarovi

Podrobnosti

Kategorie: Kázání a promluvy

Zveřejněno 25. 9. 2022 0:00

Lk 16, 19 – 31 Podobenství o boháči a Lazarovi

Podívejme se na stejnojmenný obraz /najdete na internetu/ vlámského renesančního malíře Franse Franckena, který nám dnešní podobenství přibližuje. Obraz se skládá ze dvou jakoby přímo nesouvisejících částí. V popředí je korpulentní boháč - v Evangeliu beze jména – s nešťastným výrazem ve tváři – se svými pěti bratry a krásnou dámou u téhož stolu, jenž se prohýbá dobrotami. Za tímto výjevem je jakoby částečně zasunut druhý obraz, kde vidíme maličkou postavu nemocného Lazara, atakovaného nějakým sluhou.

Číst dál...

O hledání ztracených - kázání na neděli 11.9.

Podrobnosti

Kategorie: Kázání a promluvy

Zveřejněno 11. 9. 2022 0:05

1. Timoteovi 1,12-17
Lukáš 15,1-7

O hledání ztracených

Znám podobný příběh: Římský setník při ranním nástupu zjistil, že se ztratil jeden z vojáků, kteří drželi noční hlídku. Vyslal polovinu své jednotky, aby po něm v okolí pátrali, ale protože se vrátili s prázdnou, usoudil, že ho buď zajali nepřátelští barbaři nebo že dobrovolně zběhl. V obou případech se tedy stalo něco nepřípustného – měl se přeci bránit do posledního dechu a raději zemřít, než se nechat zajmou. Takže i kdyby toho ztraceného ještě někdy potkali živého, není pro něj žádná naděje, bude potrestán smrtí. A aby se nic takového už neopakovalo, nechal setník svou jednotku raději zdecimovat. Protože když jde o velkou věc, o vítězství Říma, na pár životech přeci nezáleží, se ztrátami se počítá, hlavně musí být pořádek a disciplína…

Takový příběh mi přijde realistický a snadno uvěřitelný – tak se to opravdu mohlo stát. Ale Ježíšovo podobenství o ztracené ovci? Mám obavy, že nejvýš tak jeden ze sta pastýřů by se zachoval stejně. Možná dnes, v soukromém zemědělství, je situace jiná, ale já jsem vyrůstal v době slávy JZD a z vyprávění příbuzných vím, že ani tam se na nějakou tu ztrátu v inventáři či produktech až tak nehledělo.

Číst dál...

Kázání na neděli 4.9.2022

Podrobnosti

Kategorie: Kázání a promluvy

Zveřejněno 4. 9. 2022 0:00

Deuteronomium 30,15-20
.. vyvol si tedy život, abys byl živ ty i tvé
potomstvo a miloval Hospodina, svého Boha,
poslouchal ho a přimkl se k němu.
Filemonovi 1- 2
Lukáš 14, 25 - 33

Lukáš 14, 25-33

Šli s ním veliké zástupy; obrátil se k nim a řekl: „Kdo přichází ke mně a nedovede se zříci svého otce a matky, své ženy a dětí, svých bratrů a sester, ano i sám sebe, nemůže být mým učedníkem. Kdo nenese svůj kříž a nejde za mnou, nemůže být mým učedníkem. Chce-li někdo z vás stavět věž, což si napřed nesedne a nespočítá náklad, má-li dost na dokončení stavby? Jinak – až položí základ a nebude moci dokončit – vysmějí se mu všichni, kteří to uvidí. ‚To je ten člověk,‘ řeknou, ‚který začal stavět, ale nemohl dokončit.‘ Nebo má-li nějaký král táhnout do boje, aby se střetl s jiným králem, což nezasedne nejprve k poradě, zda se může s deseti tisíci postavit tomu, kdo proti němu táhne s dvaceti tisíci? Nemůže-li, vyšle poselstvo, dokud je jeho protivník ještě daleko, a žádá o podmínky míru. Tak ani žádný z vás, kdo se nerozloučí se vším, co má, nemůže být mým učedníkem.

Číst dál...

Zamyšlení na neděli 28.08.2022

Podrobnosti

Kategorie: Kázání a promluvy

Zveřejněno 28. 8. 2022 0:00

Žd 13, 1-8. 15-16 Lk 14, 7- 14

V evangeliích se poměrně často vyskytuje zpráva o tom, že Pán Ježíš byl u někoho na návštěvě, většinou na večeři. Byl známý, mnohými obdivovaný a oblíbený a lidé si považovali za čest, když ho mohli přivítat ve svém domě. Byl ochoten přijít kamkoliv ho pozvali, což poněkud kazilo náladu těm, kteří si mysleli, že jenom oni jsou hodni takové návštěvy. Nešlo jim na rozum, že nepřijal jejich rozdělení lidí na „hodné a nehodné“ a že to má často nastavené obráceně než oni. Nejen kvůli tomu panovalo mezi Ježíšem a farizeji určité napětí. I v tom dnešním textu jsme to mohli vypozorovat: „Vešel do domu jednoho z předních farizeů a oni si na něj dávali pozor.“ A přesto, že tohle napětí musel vnímat, nastolil téma, které atmosféru příliš neodlehčilo, protože se týkalo přímo jich : lidí, kteří si na sobě zakládali a rádi přijímali pocty a přední místa. To, co Pán Ježíš řekl mohlo některým z nich připravit horkou chvilku, ale pokud byli moudří, měli mu být vděčni, ostatně stejně jako my všichni. Vždyť kdo z nás někdy nepotřebuje být odkázán do patřičných mezí.

Číst dál...

Kázání na neděli 21.8.2022

Podrobnosti

Kategorie: Kázání a promluvy

Zveřejněno 21. 8. 2022 0:00

Texty: Iz 58, 9b–14; Žid 12, 18–29; L 13, 10–17

Sestry a bratři!

Dnešní datum – 21. srpna – nemůže nevyvolat v našich myslích vzpomínku na události staré více než půl století, kdy naši zemi, probouzející se pozvolna do svobodnějších časů, obsadila vojska pěti armád Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem. Přestože vývoj v předchozích měsících leccos naznačoval, nikdo si nepřipouštěl, že by mohlo dojít k vojenské operaci, o níž nevěděl ani jeden z čelních představitelů státu nebo strany.

Číst dál...