Kulturní aktivity

Veliké tajemství - veliké požehnání

Neděle Nejsvětější Trojice
Matoušovo evangelium 28, 16 – 20

Milé sestry a milí bratři,

dnes čtené evangelium by vydalo na nesčetné množství zvěstování. Dotkněme se toho podstatného!

Evangelium je radostná zvěst a ta dnešní patří mezi nejradostnější. Je vlastně vyvrcholením svátků církevního roku. Proto závěrečný text Matoušova evangelia čtený na svátek Boží Trojice následuje po svátcích vánočních, velikonočních a svatodušních. Hned po oslavě Letnic přichází na řadu neděle svaté Trojice a s ní korespondující Ježíšovo vyznání na hoře v Galilei.

Nedělní bohoslužba začíná pozdravem: “Milost našeho Pána Ježíše Krista a láska Boží a přítomnost Ducha svatého se všemi vámi.“ (2. Korintským 13, 13 ) Podobně i v jejím závěru duchovní zpívá: „Požehnání všemohoucího Boha Otce a mír Ježíše Krista i milost Ducha svatého nechť sestoupí na nás a zůstane nám i budoucím.“ – Při bohoslužbě se také modlíme k trojjedinému Bohu, zpíváme k Jeho oslavě písně, obracíme se na Něho i ve svém vyznání víry. Tak jako Bůh ve své trojjedinosti prostupuje celou bohoslužbu, podobně má být neustále přítomen v našem každodenním životě.

Číst dál...

Společností zapomenuté svátky

Skutky apoštolské 2, 1 – 4 ; Janovo evangelium 20, 19 – 22
Písně ze Zpěvníku Církve československé husitské: 261, 263

Milé sestry a milí bratři,

Svatodušní svátky – vrcholem je právě dnešní neděle, Boží hod svatodušní – jsou třetími velkými svátky církevního roku. Na rozdíl od Vánoc jsou to svátky pohyblivé, stejně jako Velikonoce. Největší křesťanské svátky – Velikonoce – bývají od konce 2. století slaveny vždy 1. neděli po prvním jarním úplňku; mohou být již koncem března, ale také až koncem dubna. Svatodušní svátky neboli Letnice jsou vždy padesátý den po Velikonocích, tedy sedmou neděli po Božím hodu velikonočním; proto ani ony nejsou každoročně ve stejnou dobu, ale v rozmezí od poloviny května do poloviny června.

Svatodušní svátky jsou v dnešní době na okraji zájmu lidí světa nebo je i zaměňují s tzv. Dušičkami, svátky zemřelých, které mají své místo v kalendáři v prvních dvou dnech měsíce listopadu. Letnice se naproti tomu už dlouhá léta neoznačují v českých kalendářích, neváží se k nim žádné zvyky, ani kostely nebývají tak navštíveny jako o Vánocích nebo Velikonocích. Týkají se vlastně jen Církve, proto nejsou zcela srozumitelné lidem bez víry.

Číst dál...

Přijměte Ducha svatého

J 20, 19 – 23

Vážené sestry a vážení bratři, moji milí,

po prožití Velké Noci a Ježíšova vzkříšení jsme si jako každý rok znovu prožili a uvědomili, že smrt nezvítězí. Ježíš vstal z mrtvých.

Dnes, v den slavení hodu svatodušního, si můžeme připomenout, jak píše autor evangelia podle Jana, že Ježíš dechl na učedníky a oni přijali Ducha svatého. Události „dechu“ předchází situace strachu. Učedníci jsou zavřeni z obav z pronásledování. Ježíš přichází skrz zavřené dveře a ukazuje rány po ukřižování. Je to skutečný, fyzický Ježíš, a přitom dokáže projít zavřenými dveřmi a sdělit všem: “Pokoj Vám“. Ježíš do chvíle zoufalství a strachu přináší pokoj a vyslání. Přijměte pokoj a přineste ho všude tam, kde není! Svým prostupem hmoty také učedníkům ukazuje, že fyzický, viditelný svět, je jen pomíjející kulisou, ve které prožíváme současné životy, ve které se učíme stále více a více přiblížit Božímu království. Ale není to konečný prostor, ze kterého není úniku.

Číst dál...

Oslavení (Nanebevstoupení) Páně - čtvrtek po neděli Rogate

Lukáš 24, 44-53

44Řekl jim: „To jsem měl na mysli, když jsem byl ještě s vámi a říkal vám, že se musí naplnit všechno, co je o mně psáno v zákoně Mojžíšově, v Prorocích a Žalmech.“ 45Tehdy jim otevřel mysl, aby rozuměli Písmu. 46Řekl jim: „Tak je psáno: Kristus bude trpět a třetího dne vstane z mrtvých; 47v jeho jménu se bude zvěstovat pokání na odpuštění hříchů všem národům, počínajíc Jeruzalémem.48Vy jste toho svědky.49Hle, sesílám na vás, co slíbil můj Otec; zůstaňte ve městě, dokud nebudete vyzbrojeni mocí z výsosti.“ 50Potom je vyvedl až k Betanii, zvedl ruce a požehnal jim; 51a když jim žehnal, vzdálil se od nich a byl nesen do nebe.52Oni před ním padli na kolena; potom se s velikou radostí navrátili do Jeruzaléma, 53byli stále v chrámě a chválili Boha.

Nanebevstoupením Páně se završuje velikonoční příběh, úspěšná cesta Ježíšovy spásy na této zemi. Své vítězství Kristus dokládá slovy: Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi (Mt 28, 18). Má v rukou vše, není jediné místo, kde by nerozhodoval. Dostává mnohem víc, než mu může kdokoliv nabídnout. Především dávný ďáblův návrh při pokušení se zdá najednou nicotný. Vždyť se omezil jen na tento svět. Pak ho ďábel vezme na velmi vysokou horu, ukáže mu všechna království světa i jejich slávu a řekne mu: „Toto všechno ti dám, padneš-li přede mnou a budeš se mi klanět“ (Mt 4,8–9). Přitom myšlenka více než lákavá. Jako vládce pozemského světa by přece Ježíš mohl udělat mnoho dobrého a získat na svou stranu většinu lidstva. Není to snadnější než se s malou partou nadšenců plahočit po izraelských vesnicích a městečkách a oslovovat jedince na okraji společnosti? Přitakáním ďáblu by Ježíš nemusel postoupit cestu na Golgotu. Jako svrchovaný pozemský panovník by zničil všechny své nepřátelé – římskou říši, Heroda i farizejskou veleradu. Ze židů mohl učinit vládnoucí národ a obnovit slávu Šalamounova království. Ale za cenu spojenectví s ďáblem. Ježíš zvolil jinou cestu, která se o Velký pátek nezdála příliš úspěšná. Přišlo však Zmrtvýchvstání a Nanebevstoupení a situace se výrazně změnila. Zrodila se církev a evangelium najednou získává posluchače ze všech koutů světa.

Číst dál...

Pondělí Svatodušní (Nu 11,24-29; J 3,14-21)

V rozdílení darů je Duch svobodný a nenechá se svazovat žádnými pravidly, jak je zaznamenáno i v příběhu Eldada a Medada v knize Numeri. Jozuovi se to zdálo nepatřičné, děje se něco, co nebylo dopředu domluveno, Eldad a Medad nemají na své prorokování žádné schválení od církevní autority. Na rozdíl od Jozua ale Mojžíš moudře rozpoznal, že na Boží dary nemá patent a vyslovil přání, ke kterému se vrátila později reformace, kéž by všechen Hospodinův lid byl proroky, kéž by na každém, kdo patří do Božího stáda, bylo vidět takové povolání a vyvolení ke svědectví a službě.

Číst dál...