Kulturní aktivity

Památka knížete Václava

Spravedlivý, zbožný, věrný, Bohabojný, pokorný, milosrdný, odvážný, vytrvalý - to je příklad přídavných jmen, která vystihují člověka pravého a dobrého, kvalitou myšleno - služebníka Božího. V naší historii českého lidu takových osob, kterým lze tyto skvostné přídomky přiřadit, máme více. Díky Bohu! Dnes 28. září si připomínáme kníže Václava, českého patrona. Nejpřednějšího z předních, z historického časového pohledu nezaměnitelného ryzího panovníka.

Malý Václav se narodil podle historiků roku 907 či 908. Z historických pramenů se o něm příliš nedozvíme, neboť jediná zmínka tohoto formátu dějepisné literatury je od saského kronikáře Vidukinda. Je to informace o "zbožném knížeti, který byl zabit svým bratrem." Obraz této postavy tedy vyvstává z legend, čímž je dosvědčeno, že jeho vliv a dojem, kterým působil na své okolí byl velký a jedinečný. Je známo, že vychování, křesťanské hodnoty a vzdělání do Václava vštípila jeho babička Ludmila, jež byla pokřtěna Metodějem na Velké Moravě. Dle legendy byl Václav vzdělán křesťanským způsobům - modlitbě,   staroslověnskému písmu a latině.

Číst dál...

Matouš 21,22 - Slova a činy

Mt 21,22 Slova a činy

Tuto neděli se v kostelích čte zajímavý biblický příběh, který trochu provokativně vypráví Ježíš svým posluchačům. Je to příběh z běžného rodinného života o otci a dvou synech. Otec chce, aby synové šli pracovat k němu na vinici. První odpovídá, že se mu nechce, ale nakonec má trochu výčitky svědomí, takže tam jde. Druhý syn svému otci ochotně odpoví, že samozřejmě půjde, ovšem nakonec tam nedorazí. Otázka do placu zní: který syn je lepší?

Můžeme se ptát, jestli ten druhý, co řekl ano, chtěl skutečně jít, nebo to jenom předstíral, nebo to prostě jenom nestihl, něco mu do toho přišlo, měl moc práce... děti... kroužky...nákup... Znáte to.

Číst dál...

Díkůvzdání za úrodu – I. Neděle v říjnu

text : Lk12,22-26.

Uvědomuji si, že uposlechnout výzvu Pána Ježíše: „Nemějte starost o svůj život co budete jíst ani o tělo, co budete mít na sebe“ vyžadovalo snad od všech generací mnohem víc odvahy nebo spíš opravdové důvěry, než dnes. V naší době, v naší zemi, nejenom, že nám nehrozí hlad, ale můžeme mít takové dobroty, o kterých se našim předkům ani nesnilo. O oblečení ani nemluvím, stojíme-li o to, můžeme mít plné skříně. Přesto i dnes najdeme skupiny lidí, kteří mají starost a věnují tomu hodně času a pozornosti. Jídlo je součástí jejich „náboženství“. Asi je správné jíst zdravé potraviny, pokud máme možnost výběru, ale nemělo by být středem našeho zájmu. Zvláště pro nás křesťany platí, že „Království Boží není v tom, co jíme a pijeme, ale ve spravedlnosti, pokoji a radosti z Ducha svatého (Ř 14,17) „Hledejte především Boží království a všechno ostatní vám bude přidáno)“ Mt 6,33. A jídlo je „to“ ostatní.

Číst dál...

Kázání na neděli 17. 9.

Matouš 18,21-35

Tehdy přistoupil Petr k Ježíšovi a řekl mu: „Pane, kolikrát mám odpustit svému bratru, když proti mně zhřeší? Snad až sedmkrát?“ Ježíš mu odpověděl: „Pravím ti, ne sedmkrát, ale až sedmdesátkrát sedmkrát.“ „S královstvím nebeským je to tak, jako když se jeden král rozhodl vyžádat účty od svých služebníků. Když začal účtovat, přivedli mu jednoho, který mu byl dlužen mnoho tisíc hřiven. Protože mu je nemohl vrátit, rozkázal ho pán prodat i s ženou a dětmi a se vším, co měl, a nahradit ztrátu.

Číst dál...

Neděle 10.9.

Ezechiel 3, 17-11
Římanům 13, 8-14
Matouš 18, 15-20

Milé sestry a bratři v Kristu Ježíši,

Je 23. neděle v mezidobí, neboli 15. neděle po Svatém Duchu.

Jsme v době nazývané mezidobím. Svým názvem povětšinou letních nedělí, svým způsobem dobře vystihujeme dobu mezi zrozením a smrtí. Je časem našeho vlastního života? Nikoli.

Je časem /mezičasem, kdy si pravidelně opakujeme v církevním liturgickém roce příběh života Ježíše. Je mezičasem než dojdeme k dalšímu opakování jeho života. To je čas od adventních proroctví ke Zrození, Vzkříšení, Nanebevstoupení k Svatodušnímu svátku. Mezidobí je časem utvrzování správné morálky. Co jsme se z Kristova života naučili, z toho skládáme zkoušku, vnášíme do našeho života, samostatně žijeme, obhajujeme své etické postoje, aplikujeme do svých situací.

Číst dál...