Ježíšovo podobenství o bohatém muži, který plánuje své pohodlné zajištění na mnoho let, končí nečekaně ostrými slovy: „Blázne, ještě této noci si vyžádají tvoji duši.“ Evangelium nás varuje před iluzí, že život spočívá v majetku a jistotách. Skutečné bohatství není v tom, co vlastníme, ale v tom, jak žijeme před Bohem – s důvěrou, otevřeností a ochotou dávat.
Evangelium podle Lukáše nás tentokrát zavádí k samotné podstatě víry – k modlitbě. Učedníci prosí Ježíše: „Pane, nauč nás modlit se.“ A on je (i nás) učí modlitbě Otčenáš – prosté, důvěrné a hluboké. Zároveň nás vybízí k vytrvalosti a víře, že Bůh je dobrý Otec, který slyší a dává. Stačí prosit, hledat, klepat – a srdce se otevře.
Evangelium o Martě a Marii (Lk 10, 38–42) nám klade důležitou otázku: Co je v našem životě skutečně podstatné? V příběhu dvou sester, z nichž jedna slouží a druhá naslouchá, Ježíš obrací naši pozornost od starostí a výkonu k tichému spočinutí u Boha. Nabízí nám klid uprostřed shonu – a připomíná, že právě v naslouchání Božímu slovu nacházíme to, co nám nikdy nebude odňato.
Rozhodnutí přijmout křest v dospělosti bývá v naší společnosti spíše výjimečné – obzvlášť pokud člověk nevyrůstal v náboženském prostředí. Autorka tohoto osobního svědectví se o víře nechtěla nechat poučovat zvenčí, ale nechala ji v sobě tiše uzrát. V tichých modlitbách, ve chvílích bolesti i v každodenních odrazech duchovních tradic nakonec poznala, že víra je jí bližší, než si kdy myslela. A tak vykročila – vědomě, pokorně a s nadějí.
Památka Mistra Jana Husa není jen připomínkou historické tragédie, ale trvalou výzvou k věrnosti pravdě, svědomí a víře i za cenu oběti. Jeho hlas svědomí nepřestává promlouvat do doby, kdy pravda zůstává vzácná a odvaha za ni stát ještě vzácnější.
Řím byl založen okolo roku 1000 před našim letopočtem na sedmi pahorcích - Aventin, Kapitol, Caelius Eskvilin, Palatin, Kvirinal a Viminal. Podle legendy u zrodu Říma byli bratří Romulus a Remus, synové boha Marta a vestálské kněžky, které před smrtí hladem zachránila vlčice svým vlastním mlékem. Velké množství památek, které tu jsou doslova na každém kroku, návštěvníky přivádí v úžas, proto město považují za nejkrásnější muzeum světa.
Při příležitosti Mezinárodního dne lidských práv 10. 12. 2024 proběhla v Lounech v ulici U Synagogy slavnostní vernisáž vitríny Osudy Židů na Lounsku, která má za cíl připomínat turistům a občanům města bohatou historii vyvražděných židovských obyvatel Lounska.
