Kulturní aktivity

Kázání 29. 1. 2023 (4. Neděle po zjevení - 4. v mezidobí) Kázání na hoře

(první čtení: Micheáš 6, 1-4.8; druhé čtení: 1. Korintským 1, 26-31; Evangelium: Matouš 5, 1- 12)

Kázání na hoře je jednou z nejznámějších pasáží z Nového zákona. Je to poselství naplněné útěchou a nadějí pro všechny strádající. Zdůrazňuje, že původ, bohatství, vzdělání ani zdravotní či duševní stav není překážkou na cestě k Božímu království. Zároveň je to poselství výsostně morální.

Když Ježíš spatřil zástupy lidí, kteří k němu směřovali, vystoupil na vyvýšené místo a usedl. Tam ho následovali jeho učedníci i další příchozí.

Jeho slova vycházejí ze zásadních protikladů. V 1. listu Korintským se píše: „...co je světu bláznovstvím, to vyvolil Bůh, aby zahanbil moudré, a co je slabé, vyvolil Bůh, aby zahanbil silné.“ Mnozí lidé v sobě nosí jistou povýšenost. Moudří se dívají svrchu na méně nadané, bohatí na chudé, vzdělaní na nevzdělané, nakonec máme u nás v Čechách i lidovou moudrost: sytý hladovému nevěří.

Číst dál...

Kázání 1. Neděle po Zjevení – Křtu Páně

Iz 42,1-7; Sk 10, 34-43;Mt 3,13-17

Milé sestry a bratři, milí přátelé,

Texty na dnešní neděli , která je první nedělí po zjevení Páně si tradičně připomínáme křest Ježíše v Jordánu a slyšíme opět o Janu Křtiteli a Ježíši, jak se setkali v čase Janova prorockého působení. Liturgický roční okruh nám vytrvale, rok po roce, klade před oči podstatné body dějin spásy a tento Svátek Křtu Páně zakončuje vánoční dobu jako důležitá připomínka toho, kdo je vlastně tento Ježíš, jehož narození jsme slavili.

Co se vlastně odehrálo v tom dnešním příběhu? Ježíš přichází za Janem k řece Jordánu, kde Jan svolává hříšníky k pokání a symbolicky je očištuje vodou Jordánu na odpuštění hříchů a k přípravě na příchod spasitele. Řeka Jordán je posvátnou symbolickou řekou, přes kterou přešel izraelský lid , když šel před poušt do země zaslíbené. Ke konci je čekal přechod řeky Jordán a za ním už byla ona slíbená země, kterou Hospodin svému lidu přislíbil za dob praotců.

Číst dál...

Kázání na 3. adventní neděli

Pokoj vám sestry a bratři.

V oddíle z Matoušová evangelia čteme o poselstvu, které přišlo od Jana Křtitele k pánu Ježíši. A ptají se: "Jsi ten, který má přijít, nebo máme čekat jiného?" A je to i kolikrát naše otázka: "Jsi to ty pane Ježíši, jsi náš zachránce, nebo máme čekat záchranu od někoho jiného?"

Na jiném místě písma čteme: "Poznáte je po ovoci." A tak pán Ježíš jako odpověď vyjmenovává různé druhy zázraků, které se v jeho přítomnosti dějí.

Možná dnes nedokážeme činit takové zázraky, jako učinil pán Ježíš. O jeden však bychom se pokusit mohli. Pan Ježíš říká:" Blaze tomu, kdo se nade mnou neuráží." Mohli bychom se pokusit neurážet se nad způsobem jakým pán Ježíš kraloval. Způsobem, kdy sloužil druhým lidem k jejich dobru. Mohli bychom se pokusit nevzhlížet k těm, kteří panují silou, nebo k těm, kteří zesměšňují druhé lidi.

Pak budeme moci odpovědět:" My nečekáme jiného zachránce. Nás zachránil a denně zachraňuje pán Ježíš." K tomu nám dopomáhej Bůh.

Zdeněk Břeň, NO Žižkov

Kázání na 2. adventní neděli

Evangelium: Marek 1, 1-8:

Počátek evangelia Ježíše Krista, Syna Božího. Je psáno u proroka Izaiáše: „Hle, já posílám posla před tvou tváří, by ti připravil cestu. Hlas volajícího na poušti: ›Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky!‹“ To se stalo, když Jan Křtitel vystoupil na poušti a kázal: „Čiňte pokání a dejte se pokřtít na odpuštění hříchů.“ Celá judská krajina i všichni z Jeruzaléma vycházeli k němu, vyznávali své hříchy a dávali se od něho křtít v řece Jordánu. Jan byl oděn velbloudí srstí, měl kožený pás kolem boků a jedl kobylky a med divokých včel. A kázal: „Za mnou přichází někdo silnější, než jsem já; nejsem hoden, abych se sklonil a rozvázal řemínek jeho obuvi. Já jsem vás křtil vodou, on vás bude křtít Duchem svatým.“

Číst dál...

Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni.

Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni. Mat.5, 4

S pláčem se rodíme i umíráme: napřed pláčeme sami, na konci pláčou ti kolem nás. Poprvé čteme o pláči v První knize Mojžíšově 45. kap. Josef se už nemohl ovládnou přede všemi, kdo stáli kolem něho a křikl : „Jděte všichni pryč.“ Tak u něho nezůstal nikdo, když se dal poznat svým bratrům. Hlasitě se rozplakal. Slyšeli to Egypťané, slyšel to dům faraonův. Tu řekl bratrům : „Já jsem Josef “....... „Putujte rychle k otci a povězte jakou vážnost mám v Egyptě a vše, co jste viděli“........ Padl svému bratru Benjamínovi kolem krku a rozplakal se a Benjamín plakal na jeho šíji. Políbil také všechny bratry a plakal. Bratři přišli ke svému otci Jákobovi a oznámili mu : „Josef ještě žije, dokonce je vladařem nad celou egyptsou zemí.“ On však zůstal netečným, protože jim nevěřil. Teprve když spatřil povozy,které Josef poslal, aby ho odvezly, okřál duch jejich otce Jákoba.

Číst dál...