Kulturní aktivity

Kázání: Vzpomínka na ty, kteří již přebývají u Hospodina.

J 3, 16

Na své blízké si vzpomeneme při různých příležitostech během roku, ale jeden den v roce je pro vzpomínku vyčleněn úředně. I ti, kteří již zemřeli, patří do lidského společenství, ale i do společenství církve. Zesnulým je vzdávána úcta, hřbitovy a urnové háje jsou plné květin a svíček. Tak jako chodíme k přátelům na návštěvu, na Dušičky se jdeme poklonit těm, kteří náš předešli na věčnost. A to přese všechno, že současný život se snaží vytěsnit smrt a umírání, a raději se orientuje na zábavu a výkonnost člověka a s tím související idol mladého člověka plného života a síly. To má za následek, že lidé stojí bezradně před těžce nemocným nebo umírajícím člověkem a je pro ně nesnadné se i vyrovnávat s utrpením obecně. Lidé nakonec i neradi přiznávají svůj věk a roli stárnoucího člověka, kterému již ubývají síly, někdy nechtějí přijmout a pozitivně ji prožít.

Číst dál...

Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni.

Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni. Mat.5, 4

S pláčem se rodíme i umíráme: napřed pláčeme sami, na konci pláčou ti kolem nás.

Poprvé čteme o pláči v První knize Mojžíšově 45. kap.
Josef se už nemohl ovládnou přede všemi, kdo stáli kolem něho a křikl : „Jděte všichni pryč.“ Tak u něho nezůstal nikdo, když se dal poznat svým bratrům. Hlasitě se rozplakal. Slyšeli to Egypťané, slyšel to dům faraonův. Tu řekl bratrům : „Já jsem Josef “....... „Putujte rychle k otci a povězte jakou vážnost mám v Egyptě a vše, co jste viděli“........ Padl svému bratru Benjamínovi kolem krku a rozplakal se a Benjamín plakal na jeho šíji. Políbil také všechny bratry a plakal. Bratři přišli ke svému otci Jákobovi a oznámili mu : „Josef ještě žije, dokonce je vladařem nad celou egyptsou zemí.“ On však zůstal netečným, protože jim nevěřil. Teprve když spatřil povozy,které Josef poslal, aby ho odvezly, okřál duch jejich otce Jákoba.

Je pozoruhodné, že v tomto uslzeném příběhu jediný Jákob neplakal.

Číst dál...

Neděle po Svatém Duchu (27. v mezidobí)

Izajáš 5, 1–7
Filipským 3, 4b–14
Mt 21, 33–43

Podobenství o zlých vinařích

Nesmírný potenciál má každé dílo, které zakládá sám Stvořitel!

Nesmírný potenciál má člověk, který podoben Bohu v tvořivosti, může z pouště učinit zahradu!

Nesmírný potenciál má člověk a celé národy, které vědí, že všechno usilování bude vydávat dobré plody, pouze pokud Boží Zákon – právo, milosrdenství a věrnost (Mt 23, 23) budou drženy v posvátné úctě!

Číst dál...

Podobenství o boháči a Lazarovi

Lk 16, 19 – 31 Podobenství o boháči a Lazarovi

Podívejme se na stejnojmenný obraz /najdete na internetu/ vlámského renesančního malíře Franse Franckena, který nám dnešní podobenství přibližuje. Obraz se skládá ze dvou jakoby přímo nesouvisejících částí. V popředí je korpulentní boháč - v Evangeliu beze jména – s nešťastným výrazem ve tváři – se svými pěti bratry a krásnou dámou u téhož stolu, jenž se prohýbá dobrotami. Za tímto výjevem je jakoby částečně zasunut druhý obraz, kde vidíme maličkou postavu nemocného Lazara, atakovaného nějakým sluhou.

Číst dál...

O hledání ztracených - kázání na neděli 11.9.

1. Timoteovi 1,12-17
Lukáš 15,1-7

O hledání ztracených

Znám podobný příběh: Římský setník při ranním nástupu zjistil, že se ztratil jeden z vojáků, kteří drželi noční hlídku. Vyslal polovinu své jednotky, aby po něm v okolí pátrali, ale protože se vrátili s prázdnou, usoudil, že ho buď zajali nepřátelští barbaři nebo že dobrovolně zběhl. V obou případech se tedy stalo něco nepřípustného – měl se přeci bránit do posledního dechu a raději zemřít, než se nechat zajmou. Takže i kdyby toho ztraceného ještě někdy potkali živého, není pro něj žádná naděje, bude potrestán smrtí. A aby se nic takového už neopakovalo, nechal setník svou jednotku raději zdecimovat. Protože když jde o velkou věc, o vítězství Říma, na pár životech přeci nezáleží, se ztrátami se počítá, hlavně musí být pořádek a disciplína…

Takový příběh mi přijde realistický a snadno uvěřitelný – tak se to opravdu mohlo stát. Ale Ježíšovo podobenství o ztracené ovci? Mám obavy, že nejvýš tak jeden ze sta pastýřů by se zachoval stejně. Možná dnes, v soukromém zemědělství, je situace jiná, ale já jsem vyrůstal v době slávy JZD a z vyprávění příbuzných vím, že ani tam se na nějakou tu ztrátu v inventáři či produktech až tak nehledělo.

Číst dál...